Nejpřísnější rodiče na světě je britská reality show, ve které se vezmou dvě nezvladatelné děti (chlapec a dívka) kolem 16 let a pošlou se na druhý konec světa k náhradním rodičům, většinou na 10 dní. Tam se musí vypořádat s přísným režimem v neznámém prostředí. Během týdne dostanou dopis od reálných rodičů, ve kterém jim píšou, co je na nich trápí a jak vnímají jejich chování. Tenhle emotivní okamžik v kombinaci s odloučením, přísnými pravidly a tím, co zažily s novou rodinou je většinou dožene k slzičkám a sebezpytování nad tím, jak se chovaly. Domů přijedou z větší či menší části napraveny. Zní to jako pohádka?

No, není to tak horký. Především nejsou ty „nezvladatelné děti“ tak úplně nezvladatelné. Nejde o žádný sígry, který mají už jenom krůček do vězení. Spíš o klasické teenagery s minimem respektu k rodičům a vůbec všem okolo. Sem tam vyloučení ze školy, hodně mejdanů, kaleb, kouření, ale zároveň pěkný pohodlný bydleníčko doma s rodiči, kteří jim nedokážou rázně zatnou tipec.

Takhle se to rozjíždí. Sledujeme parchanty, jak s rodičema pořádně cvičí. Nejvíc mě rozbil teploušek, co jim do očí řekl, že by je zapálil a potom si natáčel, jak hoří. Zní to drsně, ale když vidíte ty jeho rodiče, že s ním prostě neumí vůbec zatočit, tak je hned trochu jasné, odkud vítr fouká. Vyschlej trouba s emo účesem a polonahýma fotkama v trenclích na MySpace. Prostě rozmazlenec.

A když takový podobný trubky dorazí do nové rodiny, kde je zavalí seznamem pravidel, co se nesmí, tak po pár rebéliích rychle sklopí uši, típnou cigáro a už se těší, až budou moc doma obejmout taťku s mamkou s novým světonázorem na svoje chování.

Náhradní rodina je něco. V prvním díle se třeba putuje do Alabamy, do rodiny hardcore křesťanů, ve které rodiče kontrolují u svých tří dětí NAPROSTO všechno. Na co koukají (vtipná cedulka na televizi s citátem z Bible: „Nepostavím si před oči nic neužitečného.“), kam chodí, co poslouchají (pokud je tam nějaký „nevhodný“ obsah nebo slova, poslech skončil). Samozřejmě nesmí chybět všeobjímající Bůh. Co vám budu povídat, hned jsem si vzpomněl na Jesus Camp. Nevěděl jsem, jestli jsou na tom hůř ti šílení katolíci, nebo parchanti. K dobru hlavy rodiny musím říct, že na konci dílu jsem si myslel, že koukám na psychologa s třema diplomama z Hardwardu. Ten chlap byl fakt jednička.

Reality show dělají konflikty. To je základ. A tady jich je požehnaně. Už jenom seznámení se seznamem pravidel se neobejde bez keců. Sem tam musí i do místní školy. Jedni se vůbec nerozpakují po první hodině ODEJÍT pryč na hambáče k McDonaldovi. WTF? To z vás prvotní lístost rychle spadne. Nebo jedna kravka odmítne napsat esej prostě proto, že doma je taky nepíše (vyhazov ze školy pro ni není nic nenormálního), ale kdybyste viděli, jak s ní ředitelka totálně psychologicky zatočí, hned byste tam chtěli poslat i svoje děti, i když je to někde v Africe. Esej sepíše, ještě se omluví a doopravdy se stydí. Neuvěřitelný.

Momentů, kdy jsem kulil oči a měl chuť proletět obrazovkou s rákoskou v ruce je těch 50 minut plné. Nicméně na fyzické tresty nedojde (škoda). Asi každého napadne, jak se ty děcka vůbec dají bez toho zvládnout? Souvisí to s větou na začátku… Nic není tak horký. Tohle nejsou mladí delikventi jednou nohou v pasťáku. Stačí na ně zatlačit, pořádně je usadit a jelikož nemají kam utéct, tak se s nima dá něco udělat. Hodně se s těma děckama mluví o jejich problémech. To bude asi půlka úspěchu.

Nejpřísnější rodiče na světě považuju za hodně dobrou reality show, ze který se dá načerpat pár tipů do života. Sice je to pořád stejné, ale to už bych chtěl moc. Kouká se na to dobře. Nejeden z vás se tam pozná 🙂

P.S. Dávají to na TV Spectrum.

Úvodní část prvního dílu: