Všichni víme o co jde. Exkurze do nitra restaurací, které bývají těsně před zavřením, aby následně pokud možno došlo k jejich obnově a růstu. V Česku si tento úkol vzal na bedra Zdeněk Pohlreich a pro české pohostinství odvedl kus práce, díky které se většina z nás dívá na jídelní lístky s větší pozorností. I na Slovensku se na JOJce rozhodli pro stejný formát, vycházející z Gordon Ramsayovi Kitchen Nightmares. Do „hlavní role“ obsadili českého kuchaře Jaroslava Žídka, uznávaného šéfkuchaře žijícího přes 5 let v Bratislavě, kde se stará luxusní restauraci Camouflage.

Když jsem poprvé viděl upoutávku s Žídkem, byl jsem skeptický, jak to tenhle patron bude zvládat. Přišel mi jako nevýrazný, nudný blekota s kulatým obtloustlým obličejem se zaraženými brýlemi. Od té doby uplynula spousta času a konečně jsem měl možnost zhlédnout 7 dílů.

Je to dobrý. První minuty nic zvláštního, ale jakmile se Žídek dostane k plotně, tak je hned jasné, že tenhle chlap si titul „nejlepšího kuchaře na Slovensku“ nenahrabal jako spadlé listí na zahradě. Sympatie okamžitě stouply a od té chvíle jsem s Pohlreichem už nepoměřoval. Všechno předvede, ukáže, přidá užitečnou poznámku, prostě válí.

Pořad jede ve stejných kolejí. Návštěva, objednání jídla, kritika, nový jídelák, další změny (zaměřuje se i na celkový koncept podniku), po měsíci kontrola a hodnocení v podobě samolepky.

Je zajímavé, jak jsou ty (upadající) restaurace všude na světě stejné. Mražený polotovar kam se podíváš, snad jen se mi zdálo, že té špíny je na Slovensku méně a majitelé jsou sympatičtější. To může být ale zatím jenom menším počtem dílů a ti správní exoti stále čekají ve frontě.

Také meziznělky jsou takové víc stylové, barevnější, ale to už je jenom drobnost. Vytknul bych menší spád, jakousi slabší „akčnost“, o nějakou dramatičtější scénu je nouze a v případě reality show to vidím jako mínus. Žídek se zatím drží, moc se nenasírá, ale jak jsem říkal, bude to spíš tím, že navštívené restaurace nebyly zrovna příkladem totálního průseru, takže k vysloveně konflitkním situacím skoro nedochází.

Čech Žídek se sice snaží mluvit slovensky, ale mému sluchu přijde, že je to spíš jenom taková „jakoby slovenština“ a zbytek je čeština. Třeba mi v komentech nějaký Slovák napíše, jak to zvládá. Podle mě teda určitě ne. Zajímavé je, že na JOJce se české nadávky nevypípávají.

Každopádně jde o kvalitní kousek, jakých je v našich CZSK televizí poskrovnu. Sledovat online můžete z archívu televize JOJ.