Anatomie lži, jak celkem trefně počeštila název Prima, je další z mnoha seriálů, který sází především na charizma a schopnosti hlavního hrdiny. Doktor Cal Lightman v podání Tima Rotha má firmu na odhalování lži (aspoň tak jsem to pochopil), kterou si najímá kde kdo. Od vlády po posledního milionáře v okolí. A hádejte třikrát, jak to ten dr. Lightman dělá. Prostě se na vás dívá a podle mikrovýrazů v obličeji a celkové řeči těla je schopen říct, zda lžete či nikoliv. V úvodních pár minutách pilotu se divákovi zcela jasně představí metody, s jakými hlavní postava pracuje a musím říct, že mě to hned otrávilo.

A to tak moc, že jsem seriál odložil na půl roku k ledu a dostal se k němu z nouze až teď. Měl jsem s ním podobný problém jako u Mentalisty. Přišlo mi to přitažené za vlasy a bylo mi jasné, že hlavní hrdina bude chodit a odhalovat každého, kdo se na něj jenom podívá.

Anatomie lži je epizodní detektivka, která moc nepřekvapí. Jede stále ve stejných kolejí. Divák se seznámí s dvěma zápletkama. Jednu řeší sám doktor Lightman, druhou jeho tým složený z vcelku sympatických lidí, kteří mají v seriálu své místo a nejedená se o šedivé figurky. Nastane první odhalení, zvrat, další odhalení, zvrat a konečné odhalení. Měl jsem z toho stejný pocit, jako když jsem koukal na House, kde první správná diagnóza = špatná diagnóza. Příliš předvídatelné.

K záporům ještě tolik, že mi poslední dobou zůstává rozum stát nad tím, proč ve většině seriálů musí být chlap fixovaný na svoji exmanželku a mít pokaždé trochu trauma z toho, že ona chodí s jiným (Terriers, Žralok, Gary Unmarried, Dva a půl chlapa, Justified atd.). Začíná to být vážně klišé, pánové! Tady to není naštěstí tolik vidět, ale mně už stačí trocha, abych byl otrávený.

Poslední věc je přílišné tlačení na pilu při odhalování lhářů. U Mentalisty mi vadilo nulové vysvětlení, tady pro změnu každého okamžitě poučí, proč lhal, co udělal, jakou barvu mají jeho ponožky a proč. Méně je více. Nemuselo by se za každou větou přidávat polopatické rozvleklé vysvětlení. Nebo alespoň ne u každého s kým se vede dialog. Navíc stačí podezdřelému říct: „Vy jste lhal, protože…“ a co se nestane, dotyčný se okamžitě se sklopenýma očima přizná. A je to doma!

Nicméně si seriál moji pozornost udržel díky pár detailům, které z toho dělají lehce nadprůměrný kousek.

Podle Wikipedie má hlavní postava reálný předobraz v psychologovi Paulu Ekmanovi, takže některé ukázané věci jsou určitě opravdové. Tomu pomáhá i jeden geniální detail, za který dávám obří jedničku. Představte si, jak někdo odhalen při lži, tzn. nějak se zatváří, něco udělá, následuje střih a vy koukáte na reálné fotky nebo televizní záznam slavné osobnosti, kde dotyčný předvede naprosto to samé. Vděčným cílem se stal třeba bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho kauza s Monikou Lewinskou, takže vždycky víte, že ta osoba určitě lže („S tou ženou jsem pohlavní styk neměl.“). Velmi osvěžující prvek.

Hlavní postava není otravná, humoru není moc a hlavně není infantilní. Líbilo se mi, že se v jednom dílu trefuje i do hasičů, což od 11. září není zrovna často k vidění.

Viděl jsem první sérku, tu druhou má už pod rukou Shawn Ryan, tvůrce legendárního The Shield, takže mnou vyjmenované zápory jsou možná už minulostí. Každopádně byste Anotomii lži mohli zkusit. Nad zoufalými kousky jako je Mentalista vyčnívá asi jako bývalé mrakodrapy Světového obchodního centra nad Manhattanem.