O tom, že v anglické stanici BBC umí dělat seriály není pochyb. Když na mě naposledy vyrukovala se Sherlockem, skoro jsem se rozbrečel štěstím a na přední straně kalhot se mi objevila záhadná mapa. Cranford je ospalé městečko kdesi v Anglii. Je rok 1842 a je jasné, že tady má vše svůj pevný řád, žádné překotné novoty jako železnice se netrpí a společenská etika je upjatá a sešněrovaná pravidly tak, že co není zvykem, neexistuje. Všemu tomu vládne spolek místních postarších dam a divák má možnost nahlédnout do každodenního života všech vrstev anglického společnosti v polovině 19. století. To zní pěkně nudně, co?

I já si to myslel, ale procenta na ČSFD mě tak nějak donutily se na tenhle kousek podívat a stálo to za to.

Cranford je historické drama, ve kterém není nouze o laskavý (klišééé!) humor, ve kterém se pořád něco děje a i když dojde na pár nepěkných událostí, na konci vždy hřejivě (kam já na tyhle výrazy chodím?) POHLADÍ (to už je moc! Aůů!). Je vážně radost to sledovat. Ženy, pozor! Na lásku taky dojde. Taková novácká ULICE bez sterilních studiových kulis, dementního scénáře, trapného zvukového doprovodu (jeden zvuk na určitou situaci – strach, hrozba, radost) a hlavně tam nehraje Judi Dench.

Technické zpracování je na jedničku. Výprava na jedničku s hvězdičkou.

Původně to měla být šestidílná minisérie, ale rozpočtové škrty si vyžádaly zkrácení na dílů 5. V roce 2009 se ještě natočila dvoudílná „druhá série“ nebo spíš vánoční speciál Return to Cranford (Návrat do Cranfordu). To už jsem bohužel neviděl, tak kdyby náhodou to snad měli opakovat, dejte vědět.

Pokud vás ani tento článeček nedonutí dotáhnout zadek před televizi a podívat se na Cranford, možná vás zlomí fakt, že je to další ze seriálů, který má na krku tolik nominací a ocenění, že je díky tomu stránka na wikipedii o dost delší.