Nedávno jsem se zažral do Dr. House, dokonce do česky dabované verze a tak jsem si řekl, co takhle zkusit i další kousky, co mě minuly a dát jim šanci na své Nokia5800. Vybral jsem si pořádně propraný seriál 24 hodin, o kterém nám svého času z obrazovky Novy hlásali, že jde o nejlepší seriál všech dob. Pominu to, že nejlepším seriálem všech dob je The Shield (mimochodem zrovna teď nastupuje v dabované verzi na Novu) a že většina z vás, čtenářů, asi ví, o čem je 24 hodin a čím se chtělo odlišit od jiných seriálů. Asi nejvíc tím, že seriál běží v reálném čase.

To znamená, že každý díl by měl trvat přesně 60 minut. Což ale v našich podmínkách není úplně tak pravda, protože v USA jsou v tom započítané přestávky na reklamu, takže tam vzniká dojem, že mezi přestávkou vážně uplynulo třeba 5 minut. Tady to úplně tak nefunguje, ale i tak je třeba říct, že je to celkem dobrá myšlenka – během 24 hodin (= 24 dílů po 60 minutách) se hlavní hrdina Jack Bauer snaží zabránit atentátu na prezidentského kandidáta Palmera. Do toho se prolíná i Jackův osobní život a další dějové zápletky.

Vrátím se k nadšeným recenzím a hypu, jak je 24 hodin super. Není. Ale taky to není žádná sračka.

Hned od začátku jsem měl problém s tím, že to celé vypadá jako o fous lepší JAG a je z toho prostě dost cítit televizní kulisa. Třeba hned centrum Protiteroristického týmu vypadá spíš jako bunkr se slabýma zářivkama a další klasické televizní (a filmové) hlouposti jako je nabourávání se do počítačů („Dostaň se mi na jeho účet.“,  „Jo, jasně Jacku, není problém“) apod.

24 hodin taky postrádá humor v jakékoliv formě. Nikdo neřekne vtip ani žádnou narážku, za to mají plný pusy všemožný vaty: „Víš, je mi to líto…blablabla“. Jack Bauer i senátor Palmer jsou navíc Mirkové Dušínové v krystalické formě, kterým jsem to vážně nevěřil. A co je nejdůležitější, Jack Bauer mi vůbec nepřirostl k srdci, kdyby ho zastřelili uprostřed seriálu, tak bych si toho snad ani nevšimnul.

Všechny situace jsou někdy hodně dost předvídatelné a klišé kolikrát přímo prší z nebe. Scenáristi odvedli dobrý kus práce, aby to všechno pěkně napasovali do 24 hodin a bylo to uvěřitelné. Bohužel si  kolikrát pomáhají takovým způsobem, že nevím co na to říct. Například chování postav, dva nejhorší příklady – Rick a ta buchta, co dělá v Palmerově volebním štábu a schází se s atentátníkem. První, Rick, je únosce, který se postupně přehrává do té role hodného kluka, který vlastně přece nikoho unést nechtěl. OMG! Slabší SPOILER – Holka ze štábu – Když Jack odhalí, kdo je jeden z atentátníků, zjistí, že se s ním schází. Přemluví ji, aby se s ním ještě sešla a dala mu do kapsy štěnici. Ta to přijme. Potom vidíme jak je super nervózní (jak jinak) a i když mu ji dá konečně do kapsy, tak v tu chvíli ji atentátník řekne, že ji miluje. To jí najednou z čista jasna „naštve“ a místo aby odešla, jak bylo domluveno, vezme nůž a atentátníka bodne. BAF! To koukáte! Konec spoileru.

Poslední výtka scénáři jde přímo na kost. Co to bylo na konci za dementní odhalení? Jaký byl motiv (asi padesátého zrádce)?? No nevím nevím. Nebudu ale jenom vytýkat. Dvě scény v seriálu byly hodně zajímavé a rozhodně jsem nečekal, že se stanou. Opět bych spoileroval, takže jenom řeknu, že se týkají Bauerovi ženy, jedna uprostřed a jedna na konci. Tím si to u mě dost scenáristi vyžehlili a díky tomu 24 hodin NENÍ další JAG apod.

„24“ bych hodnotil 60% mezi seriály. Žádný zázrak, ale koukat se na to dá. Rozhodně to není žádná bomba.