Po Pokrevních bratrech pokračuji mým filmovým top10. V řadě čeká nezvyklá krimi, thiller chcete-li, jménem MEMENTO od režiséra Christophera Nolana. Proč tady operuji s jeho jménem… no to je totiž týpek co ještě neudělal špatný film (noví Batmani, Insomnia, Dokonalý trik), což například Zdeněk Troška říct určitě nemůže. Zatímco Zdenda pofňukává a nudle u nosu se mu začíná dotýkat podlahy, řekněme si, co činí MEMENTO tak zajímavým filmem. Je to především zpracováním. Příběh se totiž klasicky nevyne od začátku do konce, ale začne rovnou od konce. Musíš se pekelně soustředit, protože tohle není žádná laciná jízda, při který si můžeš odpochodovat na záchod kdykoliv se ti zamane.

Hlavní vychytávka v příběhu je, že Leonard (Guy Pearce), náš hlavní hrdina, si pamatuje všechno jenom určitou dobu, takže si všechno pořád fotí na svůj Polaroid a na těle má vytetován svůj smysl života: „NAJDI VRAHA SVÉ ŽENY a ZABIJ HO!“. To je jediné co si pamatuje. Od té doby už jenom hledá. Nic není jak se zdá, komu věřit a komu ne, když na fotce má u kámoše (nebo to alespoň o sobě tvrdí) napsáno: „NEVĚŘ MU“ atd.. atd… Neuvěřitelně dobrý propletenec dějů, který se pohybuje od konce až na začátek tak zajímavě, že byste raději riskovali průtrž močového měchýře než odejít a ztratit přehled.

Výpadky paměti jsou někdy i vtipné. Například Leonard se probere (výpadek paměti, reset trvá pouze vteřinu) uprostřed honičky s jedním chlápkem aniž by už zase věděl kdo to je a proč se s ním honí. Takže začne v duchu rychlou dedukcí… „aha.. takže já ho teď honím“ chlápek po něm vystřelí a běží jeho směrem ..  „huh, on honí mě! a sakra“. stačí se podívat:

Vidíte vždycky začátek jedné scény, která se dopracuje na konec a najednou hop, koukáte na novou scénu, která se dopracuje na začátek té scény, kterou jste dokoukali předtím. Krkolomné, ale až to uvidíte, pochopíte, jaký je Nolan borec. Scénář k filmu si taky dělal sám (na základě krátké povídky svého bratra).

Stejně jako u Pokrevních bratrů ani teď moje okolí nezůstalo ušetřeno a reakce byly pozitivní. Snad jenom jeden bambula na to koukal oním humpoláckým stylem „ještě skočím na záchod a potom si při filmu budu skládat puzzle“, takže když jsem se ho zeptal jaký to bylo:“no nic moc, víš, nějak jsem to nepochopil“. Na to můžu říct jediné – žádný záchod a soustředit se!

nebudu vám sem dávat trailer, to si můžete na YouTube najít sami, radši jednu pěknou parodii: