Festival Fantazie je desetidenní akce určená hlavně fanouškům fantastiky a vším, co je s tím spojené. Jak se ukázalo, spojit se s tím dá opravdu hodně. I proto se do programu vešel web VideaČesky.cz, kterého jsem součástí, a který se na festivalu představil pásmem přeložených videí včetně přednášek k nim. Hlavní ale byla beseda nazvaná „Dvouhodinovka s týmem VideaČesky.cz“, kde jsem nemohl chybět, abych nezklamal své věrné fanoušky a také abych se osobně setkal s většinou lidí z webu. Počas celé besedy jsem si dělal čárky, kolikrát se chtěl nějaký fanoušek se mnou seznámit…

Ani jednou, přátelé…

Ale začnu raději od začátku. Pěkně z gruntu. Samotná registrace na festival mi dala zabrat. Možná nemám doktorát z atomové fyziky, ale vyplnit pár kolonek mi nedělá problém. Jenže když na mě baflo tohle, moje maturitní vysvědčení náhle vzplálo, zorničky se mi rozšířily do velikosti mexického dolaru a za sebou jsem uslyšel tajemný chechot. Nejdřív musíte přečíst tunu textu, abyste náhodou něco nepokazili, potom vás to odkáže na vizuálně jiné stránky (zmatek, první kapka potu), registrujete se (tzn. že kromě adresy vyplníte i telefon a datum narození), potom si podáte přihlášku (klik, klik) a ta je asi tak 3x delší než všechno, co jste viděli předtím (čůrek potu mi stéká po tváři). Pro jednodenní návštěvu nováčka jako jsem byl já to bylo celkem inferno. Pořád jsem se vracel a znovu četl návod, protože jsem si nebyl jistý, zda to dělám správně. Konec dobrý, všechno dobré, povedlo se (propocené tričko, kaluž pod židlí) a já vyrazil po měsíci na cestu…

V recepci to šlo ráz naráz, dokonce jsem pustil jednoho invalidu s francouzskou holí před sebe a tím jsem si zajistil dobrý skutek na celý den. Potěšil mě vytištěný program, bez kterého nemáte šanci.

Festival Fantazie (dále jen FF) je o spoustě přednášek, besed, hraní her a spousty dalšího. Program se odehrává ve třech budovách, které jsou naštěstí pár krůčků od sebe. Každou hodinu máte na výběr zhruba kolem 10 možností, na co jít. Já si pro začátek vybral „GTA: proměny v sérii“. Nebylo to špatné, konečně jsem se dozvěděl, jaké díly této hry vlastně vyšly. Následující přednáška „Japonsko 2010 a hudební hry“ by se mi jistě také líbila, ale jiná jménem „Taje trpasličí kuchyně“ zněla vážně zajímavě.

Fanoušek Watchmenů v kostýmu Rorschacha a tým videačesky.cz ve vlastních slušivých kostýmech.

Dostávám se k problému pro nového návštěvníka. Názvy budov kromě jedné neexistují a abych našel tu správnou místnost, musel jsem dělat bambulu a ptát se. I tak jsem si připadal jako křovák v New Yorku z Bohové musí být šílení. Když jsem došel, bylo po přednášce a na můj zvídavý dotaz, o co vlastně přesně šlo, mi bylo odpovězeno: „Tak to jsou třeba myši a tak…“. V tu chvíli se mi v hlavě rozsvítil nápis „pro fanoušky fantasy“ a já pochopil, že o reálnou kuchyň asi nešlo aneb naivka jede na FF.

Festival má pár stánku s občerstvením přímo v areálu, ale kdyby mi dal boreček do rohlíku místo párku rampouch s hořčicí, moc by se to nelišilo. Aspoň, že tu točenou kofolu nezkazil.

Na dvoudinovku s týmem VČ.cz jsem si v duchu chystal mohutnou propagaci svého blogu, ale jaksi se na mě při představování nedostalo slovo, takže jsem zamáčkl slzu a propagandu odložil.

Po obědě jsem se vydal ještě s jedním týpkem (Martycz) do herny. Ta zabírala celý spodek menšího kulturáku. Měli tam Xbox3 s Kinectem, Nintendo Wii i klasické hry jako třeba Crysis 2 (na PS3 myslím). Neodolal jsem Rock bandu, něco jako Guitar Hero pro kapelu.

Hodně jsem si sliboval od „Postav si svůj lightsaber“ (světelný meč), bohužel se ukázalo, že nejde o sofistikované modelářství, ale spíš o atrakci pro děti. Světelný meč se skládal z komponent jako je rule krepového papíru, izolačka a alobal.

Co by to bylo za fanouškovské setkání, kdybyste si nemohli nic koupit. V tomhle obchůdku byla k mání třeba kouzelná hůlka Harryho Pottera nebo Hermiony za 1050,- (na fotce dvě krabičky u sebe). Jednalo se o kus plastu (!!) se svítící diodkou na konci, takže jsem celkem pochyboval, že by si to někdo koupil. Všimněte si kostýmu lepé děvy ze Star Wars.

S Martym jsem ještě absolvovali „Stylizace a design série Mass Effect“. Chlapík s culíkem se představil jako… No… Byly v tom slova jako „manager“, „project“ a potom už si jenom pamatuju, že dělá české lokalizace pro CD projekt a pracuje v Electronic Arts. Kromě Mass Effectu zmínil i problémy s překlady her do češtiny. Zajímavé. Mimochodem jsme se tam setkali s fanouškem, který si postěžoval na úroveň přednášky o seriálu Hra o trůny. Prý se podívali na 5 různých verzí traileru, pustili si soundtrack, pár artworků a potom jim masér vyspoileroval děj daleko dopředu. Chtěl jsem se zdržet i na další kousek jménem „Historie BioWare a jeho her“, ale zvolil jsem něco jiného…

„Barevný a šílený Bollywood“ – kdo tenhle pojem zná, netřeba vysvětlovat. Indická produkce filmů je známá především svým množstvým, barevností a skutečností, že ve filmu neexistuje chvíle, kdy by se nedala zanotovat desetiminutová píseň. A to i v horroru. Když jsem vešel do místnosti, jakožto slušně vychovaný mladík jsem za sebou zavřel dveře a potichu si sedl. Hned na to vstal takový starší chlap a zatímco mě probodával nenávistným pohledem s teatrálním gestem dveře demonstrativně zase otevřel se slovy: „Snad se zavírá, až když začne přednáška, ne?!“, zavrčel. Pravda, vedro bylo, průvan chyběl, ale kdo to má vědět, ty troubo. Děvče v sárí to mělo dobře připravené, takže hodinka uběhla jako nic.

Poslední kus, na který jsem vyrazil se ukázal jako nejlepší volba dne. „COOL a Prima seriály“ vedla slečna / paní s přezdívkou Draculka a vyklubala se z ní programová dramaturgyně Prima COOL a LOVE. Kromě několika zajímavostí (viz video) představila některé novinky, co se tento rok objeví na obrazovce. Neuvěřitelně mě zaujal seriál Love bites. Ukázka byla famózní. Čekejte i moji momentálně nejoblíbenější reality show Survivor (Kdo přežije aneb Trosečník). S Kóčou ho teď sjíždíme jak vzteklí. Mimochodem přede mnou seděl opět ten nevrlý chlap z Bollywoodu. Zase mu to nedalo, takže jsme si vyslechli dlouhé: „Pšššššt!“.

Den uběhl jako voda. Nemyslel jsem, že to bude tak zajímavé. Vážně mě to překvapilo a myslím, že příští rok si naordinuju aspoň dva dny.