21
Bře
Japonský kreslený seriál? OMG! To bude zase nudná blbost. Naposled jsem z tohodle anime ranku shlédnul film Ghost In Shell 2 a že bych to zrovna pochopil, říct nemůžu. Prostě a jednoduše, to co jsem viděl, na mě moc nikdy dojem neudělalo a spíš mě utvrdilo v dojmu, že japonci jsou divná cháska (že to mám v hlavě naruby já, mě nenapadlo). Stačí se podívat na pár filmů jako právě třeba Ghost In Shell. Po skouknutí nevíte, co se tam vlastně stalo, ale víte, že to bylo dobrý. Jen že by tam chtělo nějaké věci vysvětlit. Aspoň já měl někdy u těhlech divnofilmů takový pocit. Jak se říká: „Vždyť vite, pani, japónci!“. Death Note je ale úplně někde jinde! …celý článek»
Zdravím, bratře! Dávat hustej imidž ve štrýtu není dneska žádná legrace. Naštěstí je tu CosmoBoy.cz, mag, co ti smázne lúzra z xichtu a temperkama ukáže tvý nový já. Ukáže v tobě toho vopravdovýho rebela, co se musí tahat s elektrickou tyčí na odhánění nekvalitních roštěnek. Je to tak! V dnešní době nebýt rebel rovná se suikciodní představě. Proto bys měl začít čekovat tenhle mazec, abys věděl jak zachovat dekórum s kostí na meetingu nebo třeba v restaurantu. Cosmoboy radí… a radí dobře! Nejde tady ale přece jen o řezivo. Kabrňáckej rebel musí do světa v tom správným vohozu. To je jasňačka. I tady Cosmoboy nezklame. Tipy, rady, bižuterie. Všechno in van. 
Na rádiu Wave jsem zaslechl kousíček konce jedné písničky jménem Little Bit Of Feel Good. Ten mě zaujal natolik, že jsem zapátral a vypadl mi chlapec jménem Jamie Lidell a jeho druhé album z roku 2008 „JIM“. Máte rádi Toma Jonese, blues, 70. léta, Jamiroquaye nebo prostě muziku prošpikovanou soulem a funkem? Tohle bude ta správná volba. Album JIM navíc vyhrálo 8. ročník Independent Music Awards v kategorii Rock/Pop. Asi se budu muset podívat i po prvním albu Multiply. 
Jak už napovídá moje malá práce ve Photoshopu na plakátu filmu Jana Hřebejka „U mě dobrý“, nejde o něco, co by mě nějak zvedlo ze židle. Nevím, proč jsou české filmy z větší části nuda nuda a nic než nuda s bídou a naposled jsem se bavil opravdu možná u Pupenda nebo Pelíšků. Tím chci říct, že nepatřím mezi jasné odmítače Hřebejkových filmů, ať je to co je to. U mě dobrý je sice lepší než Medvídek nebo další puklá nuda Horem Pádem, ale o žádný zázrak se rozhodně nejedná. Zvlášť první polovina, která je natažená tak zbytečně, jak vlasec rybáře Tondy. Podle některých komentářů na ČSFD se jedná o skvělou ukázku a zachycení oné doby (1993), ve které se nic neděje. To bude možná ono. NIC SE TAM NEDĚJE (bavíme se stále o první půlce). 
Nemohu říct, že bych byl fanda folku nebo nedej bože dechovky. Ani španělská nebo bálkánská lidová píseň ve mě moc nadšení neprobouzí. Zach Condon aka BEIRUT spojuje všechny tyhle proudy do jedné hutné mňamky posolené špetkou francouzské harmoniky. Tady by se Pejsek s Kočičkou mohli něčemu přiučit a možná by si po upečení dortu zatančili i valčík neboť tenhle motiv prostupuje celým albem jako připomínka starých časů. Beirut je jedním slovem zajímavý.
