Na rádiu Wave jsem zaslechl kousíček konce jedné písničky jménem Little Bit Of Feel Good. Ten mě zaujal natolik, že jsem zapátral a vypadl mi chlapec jménem Jamie Lidell a jeho druhé album z roku 2008 „JIM“. Máte rádi Toma Jonese, blues, 70. léta, Jamiroquaye nebo prostě muziku prošpikovanou soulem a funkem? Tohle bude ta správná volba. Album JIM navíc vyhrálo 8. ročník Independent Music Awards v kategorii Rock/Pop. Asi se budu muset podívat i po prvním albu Multiply.

Vraťme se ale k JIMovi. Měl jsem takový pocit, že hned první song Another Day mě hodil do roku 1950-60 a postupem na playlistu se dostaneme až do součastnosti. Another Day je krystalická záležitost ne nepodobná třeba The Temptations a jiným podobným kapelám období 1950-1960. Hravá, prosluněná, podle mě nejlepší kousek alba. Ostatně i proto jsem ji zvolil jako ukázku z YouTube.

Wait For Me a Out of System se nesou na podobné vlně jenom o pár let později. All I Wanna Do to všechno pěkně zpomalí a já mám pocit, že kluci z USA zrovna odlítají prvním letadle do Vietnamu a já bych měl začít mačkat slzu.

Nastupuje druhý nejsilněší kousek – Little Bit Of Feel Good. Už podle názvu i úvodní brnkandou připomene Jamese Browna s jeho peckou I Feel Good. Ke konci je to trochu už nuda, ale pořád mám chuť ocitnout se ve filmu Dannyho parťáci a roztáčet českou valutu v kasínu.

Figured Me Out – začíná éra disco a funku. Na parketu by určitě nenudila. Hurricane – jedním slovem energie. Skoro rocková záležitost.  Green Light jasná funky pohoda.

Where D’You Go – tady moje teorie ze začátku trochu natahuje bačkory, protože tohle se podobá Elvisovi. Starej dobrej rock’n’roll. Konečná Rope Of Sand se mi líbí asi nejmíň. Pomalá vybrnkávačka. Nic co bych 100x neslyšel.

Jak jste si přečetli, JIM oplývá několika styly, má spoustu energie i klidu a hlavně… skvěle se poslouchá!



  1. lamaRTIN
    19:09 - 19. Bře , 2009           

    Sakriš koukám velmi dobře pěje chlapec a pro mně skvělý tip.